Cestování

Vyrážíme do Holandska

Na úvod bych vám, čtenářům cestovatelské sekce, ráda představila kdo vlastně jsme.
Čtyřčlenná rodina, na cestě po Evropě ve starém hranáčovi. Dva praštění rodiče a dvě malé zvědavé holky.Myšlenka na odjezd z ČR a trvalé přestěhování do obytného auta se zrodila jednoho dne v Řecku. Tehdy, ještě s osobákem a stanem, jsme za sebou měli měsíční dobrodružství v Bulharsku a Řecku. Měla to být jen další letní dovolená. Ale svoboda cestování nám tentokrát zachutnala víc než roky předtím a začali jsme plánovat jak uskutečnit, aby náš život mohl splnit to o čem jsme snili. Takže jsme do toho skočili po hlavě, vyřešili co bylo třeba v ČR a koupili starou obytku.
Po koupi zkoumáme kde je nejbližší servis obytňáku, protože (což jistě zná každý majitel hrany nebo starého karavanu) spousta věcí potřebuje opravit a zprovoznit. To nás dovedlo do Korýšovic servisu, který jsme měli vlastně skoro za barákem v Bohumíně.
Pro začátek oprava bojleru, spousta rad a informací a také pozvání na sraz Hrany 22. Mimochodem, chválím a bylo to fajn, i když jsme přijeli jen na jednu noc. Ale program pro děti i dospělé byl vymyšlený hezky a aspoň člověk okouknul další hranáče. Jen si zpětně říkám, že příště budu akčnější a nakouknu do těch domečků na kolech mnohem víc, přeci jen inspirace není nikdy dost.
V půlce září vyjíždíme z České republiky a projíždíme Polsko. Tam zastavujeme jen na nákup, naftu a doplňení vody na benzince. Není to naše cílová destinace, ačkoliv Polsko je krásné, ať už polské Tatry nebo okolí Gdaňsku a poloostrov Hel. Tam jsme strávili dovolenou před rokem a kdo nemá rád úmorná vedra, panující u moře na jihu tak polské moře pro něj bude skvělá volba. Na noc přijíždíme do Drážďan, hledáme na Park4night místo na přespání, uložíme děti a jdeme taky spát. Stejně lilo jak z konve, takže večerní procházka po Drážďanech se nekoná.
Ráno už je to lepší, přesunujeme se na parkoviště blíž k centru a vyrážíme na krátkou procházku. Část Drážďan kterou jsme viděli a prošli, mi hodně připomínala naši Prahu. S dětmi toho moc pěšky neprojdeme. Naše 3,5letá Týnka dost protestuje že jí bolí nohy a Verunka pro změnu vyskakuje z kočárku a nejradši by šla taky pěšky. A to bychom nedošli už vůbec nikam. Takže se vracíme do auta, rychlý oběd/svačina a vyrážíme dál. Další zastávka je Hannover.
V Hannoveru to moc nedopadlo, po cestě nám odletěl kryt střešního okna. Už jsem zmiňovala že na tom autě furt něco opravujeme, že? A to byl jen začátek, ale o tom zas jindy. Takže muž spravuje alespoň improvizovaně okno, oprava drží doteď. A na mě leze nějaký bacil, takže z Hannoveru jsme viděli jen sídliště, kam nás dovedla navigace, že prý tam je místo na spaní. O tom na jaké místa nás Park4night občas zavedla by se dal taky napsat samostatný článek, třeba se k tomu dostanu.
Poslední německé město kde zůstáváme asi dvě noci je Rheine. Což je městečko u hranic s Holandskem. Viróza u nás propukla na plno, takže jsme ty dva dny hlavně odpočívali a popíjeli čaj. S dvěma zdravými dětmi v autě to byl skvělý zážitek, ale i takové věci se dějí a ne vždy je všechno sluníčkové.
Dál už přijíždíme do Holandska a tomu bych ráda věnovala další samostatný článek.
Aktuální dění můžete sledovat u nás na instagramu, @wolfs_on_the_road nebo FB strance, Vlci na cestách, moc rádi vás tam uvidíme.