Byli jste na zářijovém srazu HRAN? Pokud ano, je nejvyšší čas si připomenout, jak se vydařil.
A pokud jste nebyli, je určitě na čase zamyslet se nad tím, jestli není třeba to příští rok napravit ;)
My jsme doma byli trochu na vážkách. Jednoho srazu jsme se totiž letos už účastnili a nebylo to tak docela podle našich představ. Sraz spočíval v tom, že jsme se sešli na jednom místě. Toť vše, prostě "TAK JSME TADY." Jinak tam byla poměrně mizerná interakce s ostatními, o nějakém dalším programu ani nemluvě. Je teda asi jasné, že jsme byli lehce skeptičtí, aby to tady neprobíhalo úplně stejně. S Peťou Korýšem (to je ten týpek, co to organizoval) jsme se potkali už dříve na víkend v kempu Sykovec. Už tam to vypadalo trochu jako sraz a taky, že by ten oficiální sraz mohl dopadnout vcelku nadějně. Jistotu jsme ale neměli.
A tak jsme - plni očekávání - vyrazili (i když trochu pozdě) na cestu!
V dispozicích byl příjezd možný od čtvrtka, což jsme nezvládali a nemám představu o tom, kolik lidí dorazilo ve čtvrtek. Nám to pracovní povinnosti neumožnili, ale kdyby to šlo, nejspíš bychom si takový prodloužený víkend klidně dopřáli. V pátek jsme se teda dostavili v už trochu večerní hodině. Mile mě překvapilo už to, že Peťa zodpovědně zaparkoval hned u vjezdu, což bylo fajn, protože se opravdu mohl s každým přivítat a (aspoň za mě) to fakt bylo plus. A nejspíš to samozřejmě byl i organizátorský záměr. Je tedy fakt, že na něm bylo vidět, že už nějakou dobu ty HRANY vyhlíží, a asi bylo potřeba se při tom čekání zahřívat lihovanama, které byly k dispozici, ale to je spíš taková perlička pro zasmání ;)
Počasí v pátek nevypadalo nic moc, ale nakonec se to aspoň v sobotu na dopolední soutěžní program v dobré obrátilo a mohli jsme si užít příjemnou procházku s vtipným kvízem. Ten byl spíš pro děti, ale aspoň jsme na konci dostali bonbonek :D Sobotní dopoledne bylo takové trochu seznamovací, trochu obhlížecí - však to známe, každý je zvědavý, jak to vypadá u sousedů. My jsme to se seznamováním měli docela jednoduché - asi pět lidí se ptalo, jaké to bylo v tom Polsku, kde jsme zapadli. ;) No je vidět, že nic nepotěší víc, než cizí neštěstí, ale zase jsme aspoň měli jistotu, že ti lidi ví kdo jsme.
Já teda autům vůbec nerozumím (a je mi celkem jedno, jestli je to HRANA nebo něco jiného) ale byla jsem nadšená ze "soutěže" s autama. Kde se hodnotil vzhled, výzdoba, interiér, technický stav a různé jiné parametry a později proběhlo vyhlášení. Samozřejmě neobvyklý půvab tomu dodávalo hodnocení pro kategorii ROPÁK ROKU - to mě fakt rozsekalo. Ne až tak proto, že vyhrával ten, kterému to nejvíc hulilo, ale komické spíš bylo to posuzování, což měl na starosti Dušan. Mimochodem Dušana jsme už při prvním setkání překřtili na TERMINÁTORA. Na zářijovém srazu jsem ho při příjezdu skoro vůbec neviděla, potom až u hodnocení soutěžních kritérií a potom nahoře na kopci, kdy tam asi hodinu ležel v nějakém křoví, aby mohl udělat fotku... Peťa ho teda fakt nešetří :) Každopándě tahle část pro mě byla fakt dobrá. Později následovala tombola, což bylo taky fajn a byla u toho sranda. Ještě, že jsme si koupili dost lístků a tak na nás nějaká ta výhra taky vyšla. Večerní program byla nohňová show. Osobně bych to přežila i bez těch strašidelných masek, ale budiž.
Neděle, tak jak už to v kempech bývá i při jiných příležitostech, byla prostě a jednoduše odjezdová. Nic to ale nemění na tom, že i tak tam pořád byl prostor si ještě popovídat, nabrat nějaké rady, tipy, předat si pár zkušeností, případně se seznámit s těmi, se kterými jsme se ještě před tím nepotkali.
Pokud bych měla udělat shrnutí - my jsme si to prostě a jednoduše užili. Spokojenost byla nejenom s tím, jak to probíhalo a jaký byl program, ale i s tou atmosférou. Nebylo to nijak přehnaně organizované, ale ani nijak laxní ve smyslu "tak jsme tady a tím to končí," takže všeho akorát. Peťovi, Romči a zbytku jejich týmu (Terminátora nevyjímaje) patří velký dík za to, že to zvládli zorganizovat a vše klaplo a všem těm ostatním určitě patří dík za to, že přijeli. Rozhodně bude fajn, pokud se příští rok (HRANY23) zase společně potkáme a třeba zase ve větším počtu.
Petr Korýš Dunička a kolektiv
Popisují cesty karavanem se základními tipy pro hezky strávenou dovolenou.